A dozvěděli jsme se toho opravdu hodně: důležitost a význam půdní semenné banky, co jsou biokoridory městem pro hmyz, proč je dobré nechávat vyšší trávu a seč neprovádět často, kdy je dobré stromy zachránit a kdy je lepší kácet - s využitím metodiky AOPK ČR pro výpočet hodnoty stromu, proč vysazovat smíšené aleje a jaké druhy stromů jsou vhodné pro město a jaké pro krajinu. Teď už víme jaký substrát je pro stromy ve městě nejlepší využívat, že dlažba je lepší pro nasávání vody než celoplošný asfalt a že dopravní infrastruktuře kořenový systém nevadí. Všichni doborníci se shodli na tom, že je důležité a potřebné mít ve městech strategický plán a koncepci péče o městskou zeleň, která nekončí komunálními volbami a obměnou zastupitelů a radních města. Všichni debatující znali mnoho případů napříč republikou, kdy jeden starosta velmi dbal o zachování a správnou údržbu stromů ve městě a další starosta v pořadí všechny vykácel. Zmiňovali důležitost domluvy se všemi organizacemi, které pokrývají zasíťování města od elektřiny, vodovodních trubek, kabelů a podobně dříve, než se vše ve spolupráci s krajinářskými architekty naplánuje a vysadí a následně za rok vše zničí, protože je naplánovaná oprava některé ze sítí. Těmto situacím je dobré přecházet - stojí to nějaké úsilí a je potřeba mít dobré komunikační dovednosti, ale zbytečně se neplýtvá finančními prostředky, silami a zelení jako takovou. Rozhodně tu zaznělo mnoho dalších podnětných informací, a to nejen v rámci debaty, ale posléze i v kuloárových hloučcích. Děkujeme všem, kteří přišli, a děkujeme Sedlčansku udržitelně za otvírání potřebných témat.
